STUDENTSKÝ DIVADELNÍ SPOLEK ŠALMAJ
František Gellner: OSUD
režie: Irena Truhlářová, Gellner po našem,

Hrají: Renča a Lenča

Gotfried August Burger: DCERA FARÁŘE Z HOLOUBÍ
Báseň vznikla v roce 1774 a tento rok je označován za zrod německé balady.Jeho balady jsou prudký průlom do tajemné lidské vášnivosti..
Zkusili jsme pojmout vůni poezie divadelně.
Hrají: Renča, Pája, Alan, Zuzka, Mája, Janča

JIŘÍ VEDRAL
nar.1962 ve Vysokém Mýtě, vyrostl v Krnově na Moravě.  Vystudoval  hudební výchovu a češtinu na PdF UP v Olomouci, od té doby učí na Základní umělecké škole ve Vysokém Mýtě. Vedle toho se uplatňuje jako hudebník, písničkář, skladatel, aranžér, do šuplíku příležitostně maluje, fotografuje a sepisuje. V mezičasech rybaří.
CD: Jaborové husličky, Hej lesem, Muziga O lásce, Bueno, Horská karavana, Song z dračího člunu...(www.muziga.mineral.cz , www.myspace.com/evasehoupa)

PAVEL KOLMAČKA
(*1962 v Praze) absolvoval gymnázium a České vysoké učení technické v Praze. V letech 1988–1992 pracoval jako sanitář v dětském domově. V období 1992–1993 působil jako redaktor časopisu Velehrad. V současné době vyučuje na Biskupském gymnáziu v Letovicích angličtinu a češtinu, zároveň na Masarykově univerzitě v Brně studuje religionistiku. Jako básník debutoval v samizdatovém Almanachu 1987, poté vydal sbírky Vlál za mnou směšný šos a Viděl jsi, že jsi, která vyšla i v německém překladu. Svou výraznou poetiku a básnický styl uplatnil také v románu Stopy za obzor. Žije v Chrudichromech na Blanensku.

JIŘÍ V. VYORÁLEK
Jiří V. Vyorálek (ostravsko-valašský rodák, nar.1984), student nordistiky - naplno, student bohemistiky - napolo, FF MU v Brně, první sbírka stojí portrétem ilustrátorovi, první překlad ze skandinávské literatury klečí u nohou nakladatele.

IVAN PETLAN
(1963), narozen v Uherském Hradišti, ale půl života už srůstá s Brnem. Básník širokého záběru, nadržuje formě, i když zůstává formálně nevyhraněný. Preferuje kratší texty, v jejichž rámci se chová jako jazykový prospektor. Cení si přesných metafor i originálních rýmů. Objeví-li, je potěšen. Rád se hlásí k poetismu, ve svých lyrických záznamech však osvědčuje i smysl pro humor a ironii bez úšklebku.
Verše a texty publikuje časopisecky či ineditně anebo prezentuje na autorských čteních. Poezií se zabývá i pasivně a patří mezi její tzv. laskavé čtenáře. Tuto vášeň zúročil, když v rámci spolupráce s Letní filmovou školou v UH edičně připravil antologii na téma dětství v české poezii (Co si myslí andělíček, Větrné mlýny 2004). Jakožto bibliofil bývá snadno k natrefení v některém z antikvariátů. Často se zdrží až do zavíracích hodin. Vedle vlastní tvorby poezii příležitostně překládá (Verlaine), remakuje® (Camões), parafrázuje (Korea) či podvrhuje (Afrika); ale o tom jindy.